Ekonomický software s perspektivou

04.03.2010

Kauza pojištění 2007

Stanovisko ke kauze sociálního pojištění po rozsudku NSS

Kauza pokračovala projednáváním kasační stížnosti na Nejvyšším správním soudu v Brně, které vyvrcholilo 25.02.2010 roz­sudkem. NSS v něm zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19.3.2009 a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Po prostudování rozsudku Nejvyššího správního soudu jsme došli k následujícím závěrům:

1. NSS nám dal za pravdu v názoru, že vládní nařízení č.39/2007 bylo neaplikovatelné. Jednak nebylo ústavně konformní a navíc obsahovalo nepřípustnou retroaktivitu. Na obě tyto skutečnosti jsme upozorňovali již v roce 2007 a právníci MPSV trvali na tom, že je vše v pořádku.
2. NSS dále vyjádřil názor, že v rozhodné době nezanikla povinnost platit pojistné. To jsme nikdy netvrdili, pouze jsme poukazovali na to, že zákon neobsahuje definici vyměřovacího základu organizace a malé organizace. Vyměřovací základ tak bylo možné stanovit v libovolné výši.
3. NSS ve zdůvodnění svého rozsudku věnuje odvození pojmu vyměřovacího základu organizace a malé organizace celou kapitolu VI. S uvedeným postupem se nemůžeme ztotožnit například proto, že:
   • K bodům 45. a 46. existuje alternativní výklad:
     • Vyměřovací základ se v zákoně č. 589/1992 Sb. stanoví:
       • v § 5,odst. (1) pro zaměstnance jako úhrn příjmů,
       • v § 5a, odst. (1) pro OSVČ jako částka, kterou si určí, nejméně však od roku 2006 50% příjmu ze samostatné výdělečné činnosti…
     • Analogicky by tedy i vyměřovacím základem organizace a malé organizace mohla být třeba částka, kterou si sama určí (případně vztažená k příjmům organizace) a to bez uvedení minimální hranice…
   • K bodu 47. uvádíme nejprve citaci § 21, odst.(2) zákona: (2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5% z vyměřovacího základu [§ 5 odst. 1 písm. b)] za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky organizace nebo malé organizace, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.
     • První věta obsahuje odkaz na v zákoně neexistující písmeno b).
     • Druhá věta se jednoznačně vztahuje pouze k nedostatkům u nižších složek organizace a je tedy na nás (firmu bez nižších složek) neaplikovatelná.

Po podrobném prostudování odůvodnění rozsudku jsme došli k závěru, že s rozhodnutím NSS nemůžeme souhlasit. Podrobíme jej proto ještě podrobné analýze a ve sporu budeme pokračovat. Při diskusích nad odůvodněním jsme zaznamenali také pochybnosti o tom, zda se nehraje pouze o čas, zajímavým datem by v této souvislosti mohl být konec roku 2012.

Od začátku sporu není naším cílem hmotný prospěch, ale snaha o právní jistotu, tolik potřebnou pro naši každodenní práci.

Jsme přesvědčeni, že zejména v zákonech, které ukládají povinnosti daňové povahy, musí být všechny parametry výpočtu stanoveny přesně a jednoznačně, bez potřeby dodatečných výkladů soudy. Připomínáme naše prohlášení na fóru HN „Podnikatelé verzus stát“ ze dne 24.2.2010, že v případě konečného vítězství v soudní při jsme připraveni „vysouzené peníze“ věnovat na dobročinné účely.

Závěrem bychom chtěli poděkovat za podporu všem, kteří nám ji v průběhu sporu vyjádřili. Těm, kteří nás podezírají z nekalých úmyslů, doporučujeme podrobněji se seznámit s celou problematikou.

Ing. Tomáš Ježek, jednatel firmy