Exekuce - Výpočet částky připadající na exekuci

Aktuální firma | Mzdy | Agendy | Exekuce

Obsah | Základní dovednosti | Videonávody | Klávesové zkratky | Rejstřík

Výpočet částky připadající na exekuci

Výpočet částky, kterou lze zaměstnanci maximálně strhnout se řídí dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému ze měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení a Občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., paragrafy 276 – 288.

Dále je při výpočtu zohledněno životní minimum jedince a normativní náklady na bydlení dle platné legislativy (konkrétní hodnoty nalezneme v parametrech Nezabavitelné částky).

Postup výpočtu

  1. Nezabavitelná částka – nezabavitelná částka činí 2/3 součtu životního minima jedince a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby. Tato částka se sečte s částkou za vyživované osoby a zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

  2. Vyživované osoby – za každou vyživovanou osobu má zaměstnanec nárok na 1/4 z nezabavitelné částky – čili 1/4 ze 2/3 součtu normativních nákladů na bydlení a životního minima jedince.

  3. Plně zabavitelná částka – Konkrétní čistou mzdu zaměstnance ponížíme o nezabavitelnou částku a částku za případné vyživované osoby. Pokud je zbytek čisté mzdy vyšší, než jedenapůlnásobek součtu normativních nákladů na bydlení a životního minima jedince, tak rozdíl mezi těmito hodnotami spadá do plně zabavitelné částky.

  4. Celková výše srážky na exekuci – Konkrétní čistou mzdu zaměstnance ponížíme o nezabavitelnou částku, částku za případné vyživované osoby a plně zabavitelnou část. Hodnotu, která nám zůstane zaokrouhlíme dolů na celé číslo dělitelné třemi. Následně vypočteme hodnotu tří třetin, kdy první třetinu použijeme na pohledávky dle pořadí, druhou třetinu na pohledávky výživného a přednostních pohledávek a třetí třetinu ponecháme zaměstnanci.

Příklad

Pro příklad použijeme hodnoty platné k datu 1. 1. 2023, kdy životní minimum jedince činilo 4.860 Kč a normativní náklady na bydlení 15.597 Kč.

  1. Pan Novák má čistou mzdu 50.000 Kč, uplatňuje jednu vyživovanou osobu a přišla na něho nepřednostní exekuce ve výši 30.000 Kč.

  2. Nezabavitelná částka činí 13.638 Kč (2/3 z (4.860 + 15.597))

  3. Za vyživovanou osobu mu náleží 3.409,5 Kč (1/4 z 13.638)

  4. Plně zabavitelná částka činí 2.266 Kč (50.000 – (13.638 + 3.409,5) – 1,5*(4.860 + 15.597)) = (50.000 – 17.048 – 1,5*20.457) = 2.266,5). Výpočet zaokrouhlíme směrem dolů ve prospěch zaměstnance.

  5. Jedná se o pohledávku nepřednostní a srazíme mu tedy „pouze“ vypočtenou jednu třetinu ve výši 10.228 Kč ((50.000 – (13.638 + 3.409,5) – 2.266 = 30.685,5) = (50.000 – 17.048 – 2.266) = 30.686, zaokrouhlíme dolů na číslo dělitelné třemi tj, 30.684 a výše každé třetiny činí 10.228 Kč).

  6. Celková výše srážky na exekuci je ve výši 12.495 Kč (10.228 + 2.267) a p. Novákovi zbude k výplatě 37.505 Kč.

Ostatní pracovní postupy

  1. Jak pracovat s exekucemi.

  2. Výpočet částky připadající na exekuci.

  3. Úprava sražené částky.

  4. Úprava nezabavitelné částky.

  5. Úprava základu pro výpočet.

  6. Exekuční srážka versus odstupné.

  7. Exekuční příkaz bez nabytí právní moci.

Související témata

Exekuce