Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření zaměstnanců

Co novela přináší?

Povinnost místo benefitu

Zatímco doposud bylo penzijní spoření či penzijní připojištění se státním příspěvkem v mnoha firmách vnímáno jako zaměstnanecký benefit, od roku 2026 se u vybraných profesí stane povinností. Pro dotčené zaměstnance už tedy nepůjde o dobrovolný bonus, ale o zákonný nárok.

Kdo má nárok?

Příspěvek se vztahuje výhradně na zaměstnance vykonávající práci ve třetí kategorii rizik. Konkrétně jde o práce spojené s vibracemi, působením chladu nebo tepla, případně s dynamickou fyzickou zátěží (těžká svalová práce). Podmínkou je odpracovat alespoň tři rizikové směny měsíčně. Za rizikovou směnu se považuje taková, kdy převážná část osmihodinové pracovní doby probíhá právě v těchto podmínkách.

Jak vysoký bude příspěvek?

Zaměstnavatel musí přispívat 4 % z vyměřovacího základu (tj. stejného, z něhož se odvádí sociální pojištění). Povinnost vzniká vždy za měsíc, v němž zaměstnanec odpracuje minimálně tři rizikové směny.

Co když zaměstnanec přesáhne maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění?

Maximální vyměřovací základ se týká odvodu sociálního pojištění. Pro povinný příspěvek na penzijní spoření či penzijní připojištění se státním příspěvkem žádný strop není. Spočte se z vyměřovacího základu zaměstnance bez ohledu na to, zda je výsledný odvod pojistného nula či nikoli.

Kontrola a dohled

Dodržování povinnosti bude sledovat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). V praxi může nastat situace, kdy se zaměstnanci budou krýt jak dobrovolné příspěvky (benefity), tak povinné odvody. V takovém případě může dojít k souběhu či nahrazení – pravidla proto bude nutné nastavit velmi pečlivě.

Praktické dopady na zaměstnavatele

• Pozor na benefity. Pokud zaměstnavatel už dnes poskytuje příspěvek na penzijní spoření jako benefit, od roku 2026 se tento příspěvek může „překlopit“ do zákonné povinnosti. Firma tím pádem nezaplatí nic navíc, avšak hrozí riziko nerovnosti mezi zaměstnanci. Zatímco část zaměstnanců benefit využívá, jiní nikoli. Řešením může být buď sjednocení pravidel a zrušení benefitu pro všechny, nebo naopak jeho ponechání a přidání povinného příspěvku pouze pro zaměstnance v rizikových profesích.
• Současné pravidlo pro čtvrtou kategorii. Zaměstnavatelé již dnes odvádějí vyšší pojistné za zaměstnance zařazené do čtvrté kategorie rizikových prací. Pokud by se v jednom měsíci sešla u téhož zaměstnance třetí i čtvrtá kategorie, bude možné volit mezi dvěma variantami – odvést pojistné ve vyšší sazbě nebo poskytnout příspěvek na penzijní spoření či penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Právní rámec

• Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. – zejména § 37 a násl., upravující ochranu zdraví při práci.
• Vyhláška č. 432/2003 Sb., příloha č. 1 – stanovuje podmínky pro zařazování prací do jednotlivých kategorií rizikovosti.

Zdroj

Sněmovní tisk č. 894/0, který již 21. 8. 2025 podepsal prezident a novela tak míří do Sbírky zákonů ČR.