Odstupné versus jednorázová náhrada

Odstupné je známý pojem. Slouží jako finanční „pojistka“ pro zaměstnance, který přichází o práci ne vlastní vinou – například při organizačních změnách nebo zrušení pracovního místa.

Od června 2025 se k němu přidala jednorázová náhrada, která se vyplácí v případech ukončení pracovního poměru kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. Přestože obě plnění na první pohled vypadají podobně, mají jiný právní základ.

Odstupné – tradiční ochrana zaměstnance

Odstupné je zakotveno v § 67 zákoníku práce a představuje určitou finanční „pojistku“ pro zaměstnance, který o práci přichází ne vlastní vinou. Typicky jde o situace, kdy firma mění strukturu, ruší pracovní místo nebo se přemisťuje.

Jak vysoké je odstupné?

Výše odstupného se odvíjí od délky pracovního poměru či důvodu ukončení pracovního poměru:

• méně než 1 rok → 1násobek průměrného výdělku,
• 1–2 roky → 2násobek průměrného výdělku,
• více než 2 roky → 3násobek průměrného výdělku,
• při dosažení nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. e) → 12násobek průměrného výdělku.

Smyslem odstupného je tedy pomoci zaměstnanci překlenout období mezi dvěma zaměstnáními.

Jednorázová náhrada – novinka od června 2025

Od 1. 6. 2025 došlo k zásadní změně. Skončí-li pracovní poměr proto, že zaměstnanec nesmí dál pracovat z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, už mu nenáleží odstupné. Místo toho dostane jednorázovou náhradu (dle § 271ca zákoníku práce).

Výše je vždy pevně stanovena na 12násobek průměrného výdělku. Na rozdíl od odstupného ji nehradí zaměstnavatel ze svých prostředků, ale pojišťovna z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Otázky a odpovědi

Kdy dostanu odstupné a kdy jednorázovou náhradu?

Odstupné náleží při organizačních důvodech a také při dosažení nejvyšší přípustné expozice.

Jednorázová náhrada se vyplácí, pokud zaměstnanec nesmí dále pracovat kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání.

Kdo mi peníze vyplatí?

Odstupné platí zaměstnavatel přímo.

Jednorázovou náhradu hradí pojišťovna, případně ji nejprve vyplatí zaměstnavatel a nechá si částku refundovat.

Je mezi nimi rozdíl ve výši?

Ano. U odstupného výše kolísá podle délky zaměstnání (1–3násobek, výjimečně 12násobek).

Jednorázová náhrada je vždy přesně 12násobek průměrného výdělku.

Podléhají dani a odvodům?

Obě částky podléhají daním z příjmů.

Neodvádí se z nich sociální a zdravotní pojištění.

A co když mám exekuci nebo insolvenci? Jak se uplatní srážky?

Tady vstupuje do hry § 299 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). Ten říká, že za mzdu se při výkonu rozhodnutí považují i náhrady mzdy, odstupné a jiné příjmy z pracovního poměru, pokud povaha věci nevylučuje jejich postižení.

• Odstupné – posuzuje se stejně jako mzda. Pokud má zaměstnanec exekuci či insolvenční srážky, může být odstupné postiženo srážkami v plné výši, a to v měsících, na které je rozpočítáno.
• Jednorázová náhrada – zde panují nejasnosti.
  • Podle Ministerstva spravedlnosti ČR se jednorázová náhrada nepovažuje za mzdu ani obdobný příjem, protože jde o nemajetkovou satisfakci. Proto by exekuci podléhat neměla.
  • Exekutorská komora ČR ale upozorňuje, že právní úprava není zcela jednoznačná a v praxi může exekutor dojít k závěru, že jde o obdobu odstupného, které se srážkám podrobuje. Dle citace exekutorské komory ČR:

  "Právní úprava není úplně jednoznačná a právní názory se liší. Zákonodárce totiž pro účely exekuce zkomplikoval aplikaci i užitím přívlastku „jednorázová“. 

  Nicméně dle našeho názoru jednorázová náhrada podle § 271ca zákoníku práce je stále v podstatě podtypem odstupného, neboť jde o obdobné plnění poskytnuté v souvislosti se skončením zaměstnání. Takže máme za to, že by se mělo při srážkách z něj postupovat podle 299 odst. 4 ve spojení s § 299 odst. 1 písm. g) OSŘ. Zákonodárce totiž systematicky pracuje s náhradou jako zvláštním druhem odstupného, účelem vydělení jako samotné podmnožiny byla pouze skutečnost, aby se na vyplacení náhrady vztahovalo zákonné pojištění (viz čl. II bod 5 a 7 zákona č. 120/2025 Sb.)".

   

Prakticky to znamená, že u jednorázové náhrady může být v exekuci či insolvenci rozdílný výklad. Nejbezpečnější cestou je vždy vyžádat si stanovisko exekutora nebo insolvenčního správce v konkrétním řízení.